To, jestli nám parfém voní, bychom neměli posuzovat na první dojem. Každý parfém se totiž postupně rozvíjí a po chvíli voní úplně jinak, proto může první dojem klamat. Proč se tomu tak děje? Je to dáno zastoupením vonných esencí. Když výrobce parfémů vytváří novou vůni, jednotlivé složky - tóny vkládá do kompozice, z níž se uvolňují postupně. Proto se doporučuje, než si vyberete nový parfém, nechat jej na pokožce rozvinout a zhodnotit celou jeho harmonii.

Tzv. pyramida vůně, též známá jako olfaktorická pyramida, vypovídá o uspořádání a postupném uvolňování vůně v parfému a o prchavosti a těkavosti použitých vonných látek. Pyramida podle toho rozděluje parfém do tří na sebe navazujících vonných částí (hlavy, srdce, základu). Pyramidu vůní jako první popsal v roce 1920 William A. Poucher, chemický výzkumník se specializací na chemii parfémů, kosmetiky a mýdel.

Hlava parfému (vysoké tóny)
Hlava parfému je zodpovědná za první dojem, který nám vůně přinese. Svrchní tóny jsou nejtěkavější složky, které cítíme ihned po aplikaci parfému. Na základě toho se rozhodujeme, zda nám vůně sedí nebo ne. Složení, které je v hlavě parfému, vnímáme velmi intenzivně, avšak tato intenzita během pár minut či sekund odezní. Nejčastějším zástupcem hlavy parfému jsou svěží a lehké složky, které se nejvíce objevují v jarních a letních vůních, které jsou typické pro svojí svěžest a lehkost (intenzivní, ale krátké svěží citrusové tóny - bergamot, neroli, mandarinka, jemně květinové nebo lehce kořeněné tóny).

Srdce parfému (střední tóny)
Srdce udává ústřední vůni celého parfému. Když po pár minutách odezní svrchní tóny parfému, nastoupí srdce, které obsahuje prchavé látky mnohem intenzivnější než hlava vůně. Obvykle vydrží 2 až 3 hodiny. Střední tóny určují charakter parfému, podporují intenzitu vůně a spolu s aromatickými esencemi později tvoří základ parfému. Nejčastějšími ingrediencemi srdce jsou květiny (růže, jasmín, ylang-ylang).

Základ parfému (nízké tóny)
Nakonec nastupuje základ parfému, jedná se o pomalé látky, které jsou cítit zhruba 4 hodiny. U některých parfémů je intenzita delší, tím pádem může vůně trvat celý den. V základech parfémů jsou nejčastěji zastoupené jemné, dřevité, cypřišové tóny nebo orientální akordy, jako například vanilka či kadidlo. Kombinují se pak dále s exotickým ovocem a květinami.

Pod slovem parfém běžně rozumíme i parfémovou, toaletní a kolínskou vodu. Rozdíl mezi nimi je především v množství vonných složek obsažených v lihovém základu.

• Parfém (extrakt) - obsahuje 15 až 30 % vonné parfémové kompozice v koncentrovaném lihu (alkoholu)
• Parfémová voda (Eau de Parfum, EdP) - obsahuje 8 až 15 % vonné parfémové kompozice v cca 85-90% lihu
• Toaletní voda (Eau de Toilette, EdT) - obsahuje 4 až 8 % vonné parfémové kompozice v cca 80% lihu
• Kolínská voda (Eau de Cologne, EdC) - obsahuje 3 až 5 % vonné parfémové kompozice v cca 70% lihu. Je speciálně vytvořena k užití na obličej (proto má pouze 3-5% vonných složek, čímž se předchází podráždění po nanesení). Vody po holení také obsahují změkčovadla jako jsou glyceriny, které mají zjemňující vlastnosti. Výňatek z knihy Vůně a parfémy (Emilie Třepková, František Vonášek, MAXDORF 1997)

Podle nejnovějšího způsobu třídění systémem vypracovaným skupinou Haarmann – Reimer, rozeznáváme následující skupiny vůní: Parfémy různých značek dělíme na 6 hlavních skupin s podskupinami.
                      

1) Květinové vůně

a) květinově zelená
Obsahuje většinou prvky vůně jako iris (kosatec), galbanum (pryskyřice získávaná z některých íránských a afrických mrkvovitých rostlin). Svěží (emancipovaná) vůně.

b) květinově ovocná
Obsahuje většinou prvky vůně jako ananas, broskev, meruňka, cassis (černý rybíz), jablko. U těchto vůní bývá velmi výrazná ovocná složka.

c) květinově svěží
Obsahuje většinou prvky vůně jako konvalinka, narcis, hyacint, pomerančové květy. Může být přidán i bergamot, jasmín, nebo i vůně čerstvých zelených trav. Vůně jarních květů.

d) květinově květinová – fantazie
Obsahuje většinou prvky vůně jako růže, jasmín, ylang-ylang, narcis, tuberóza, iris, karafiát. Něžné romantické vůně, které obsahují většinou četné silice z květů. Nejrůznějšími kombinacemi vznikají tzv. vůně bílých květů což je teplá až narkotická vůně. 

e) květinově aldehydová
Květinové prvky jsou zde kombinovány zejména se skupinou alifatických aldehydů. Aldehyd (ze slov alkohol a dehydrogenatum) je bezbarvá organická sloučenina, která vzniká oxidací nebo dehydrogenizací alkoholu. Tyto parfémy jsou elegantní a typicky ženské. Nejslavnější aldehydovou vůní je Chanel No.5.

f) květinově sladká
Těžké intenzivní variace vůní složené z nejtěžších květinových vůní.

2) Orientální vůně

a) orientální sladká – ambrová
Obsahují většinou prvky jako květinové, balzamicko-animální, citrusové, vanilková ambra. Mnohdy doplněna o zelené a kořeněné vůně, ke kterým se ještě přidávají sladké ambrové komponenty. Pro pánskou variantu se přimíchává ambra, medové aroma a vanilkový základ.

b) orientální kořenitá (kořeněná)
Obsahuje většinou prvky jako muškát, hřebíček, skořice, karafiát, ambra, cedr, santal. Také se přidává jasmín, ylang-ylang, a některé salicyláty.

3) Chyprové (cypřišové) vůně

a) chyprově ovocná
Typická těžká vůně ovoce, jejíž hlavní složkou je broskev.

b) chyprově květinově animální
Tato komponenta je oblíbená u mužů i žen. Animální složky jí přidávají na ženskosti, natrpklá vůně kůže je zase mužná.

c) chyprově květinová
Obsahuje většinou prvky gardénie (např. Paloma Picasso), růže. Míchá se také s pačuli.

d) chyprově svěží
Obsahuje čisté cypřišové kompozice. Lehká, efektní vůně.

e) chyprově zelená
Nejlehčí, svěží odnož cypřišových vůní. Používají se prvky vonící trávově nebo listově zelené, a také prvky dřevo-mech, jehličí, svěží listí. 

f) chyprově dřevitá
Obsahuje většinou prvky: santalové dřevo, paculi, andropogon, vetyver, cedr.

g) chyprově juchtová (kůže) a h) chyprově tabáková
Často jsou kombinovány s prvky kořenitými a bylinnými.

i) chyprově jehličnatá
Vonné látky získávané ze dřeva a výtažky z jehličí.

4) Fougerová vůně

a) fougerově svěží
Převažuje levandulová složka. Obohacuje se kořeněnými aromaty, pikantními bylinami, a svěží vůní dřeva.

b) fougerově květinová
Květinovou vůni dodává pomerančový květ, brambořík, konvalinka, neroli.

c) fougerově dřevitá
Zejména moderní syntetické látky vonící po ambře a vzácných dřevech.

d) fougerově sladká – ambrová
Charakter této kompozice tvoří sladká vůně spolu s ambrou. Také se přidávají kumaronové prvky.

5) Citrusová vůně

a) citrusově květinová
Obsahuje jemné bylinné prvky. Používá se i jako unisex vůně.

b) citrusově fantazijní
Obsahuje komponenty z citrusových silic a moderní syntetické látky. Zahrnuje různé druhy kolínských vod.

c) citrusově zelená
K základní citrusové vůni se přidávají ovocné a zelené prvky.

6) Levandulová vůně

a) levandulově svěží
Neobsahuje další komponenty. K její výrobě se používá čistá levandulová vůně. Jsou to spíše osvěžující vody.

b) levandulově kořeněná
Kořeněná varianta s vůní jehličí. Zvlášť pikantní svěžest.